V letech 1717, 1719, 1720 a 1721 byla veliká
sucha a proto i naprostá neúroda. Sobkovičtí si museli
půjčovat od vrchnosti obilí k setí. Za to chodili pracovat po
statcích na panství. Za odvrácení dalších neúrodných let
se rozhodl sobkovický rychtář Jiří Richtr požádat
nekořského pana faráře, zda by nepomohl obci k souhlasu, aby
si mohli postavit kapli.
Dal svolat občany a radili se, kterému svatému by měla být
kaple zasvěcena. Rychtář k nim promlouval:?Milí sousedi. Já
bych věděl, kterého svatého, ale myslím, - co tomu
říkáte, - protože skrze převeliká sucha jsem se neúrodou
dostali do té největší nouze, aniž bych hněval Boha, - aby
se stal ten svatý patronem kostela a ochráncem obce, na jehož
svátek nám Všemohoucí Pán Bůh déšť seslat ráčí.?
Roku 1724 bylo opět veliké sucho a malá naděje na úrodu.
Když věřící byli na svátek sv. Prokopa v Nekoři na mši
svaté, spadl bohatý déšť a když vyšli z kostela, všichni
jednomyslně rozhodli, že budoucí kaple bude vystavěna ke cti
sv. Prokopa.
Když jsme se rozhodovali o místě, kde by měla být kaple postavena, přihodilo se něco zvláštního. Tři muži - Jan Lorenc, Jan Richtr a Jiří Richtr mladší - káceli veliký strom. Jak stáli při sobě, spadla mezi ně veliká větev uražená z vedlejšího stromu a zarazila se do země. Žádnému z těch tří se nic nestalo. Z jejich vlastního vyprávění bylo zaznamenáno, že kdyby jen o píď, /napsáno jen o čáru/, spadla jinak, jistě by jednoho z nich zabila. Větev byla tak velká, že z ní udělali 4 sáhy dřeva.
Dříve než kostel, je zaznamenáno, že byl pořízen zvon /buď 1725 nebo 1737/ - zřejmě tedy stála zde dřív zvonice.
11. listopadu 1758 ve třetím roce sedmileté války, procházelo vojsko též Sobkovicemi a vojenský kněz sloužil ve světnici Martina Lorence z čp. 54 mši svatou. Při tom hospodáři předpověděl, že to je sice první mše svatá v obci, ale ne poslední. A skutečně brzy potom, byla povolena vystavět kaple sv. Prokopa několik sáhů od příbytku Martina Lorence. /Dle ob. kroniky se zúčastnil svěcení kostela Antonín Prokopec, biskup laodicejský, který daroval kostelu též ostatky sv. Prokopa./
Na svůj kostel střádali Sobkovičtí 50 roků. Roku 1774 byl postaven kostel, roku 1794 dostavěna ke kostelu věž. Na ní byly zavěšen zvon z r. 1737 ke cti sv. Anny, sv. Jakuba a sv. Prokopa, z r. 1776 ke cti sv. Crhy a Strachoty a z r. 1802 ke cti sv. Prokopa a Václava.
Posvícení se v obci slavilo ještě před postavením kostela od r. 1731, v neděli po sv. Severinu biskupu. Dříve se slavilo s Nekoří, neděli před sv. Matoušem.