Církev a svět - Velikonoce

Velikonoce

Ve dnech 12. a 13. dubna budeme slavit? velikonoce. Tyto svátky plné půvabu a barvitosti, spojené s mnoha krásnými lidovými zvyky, mají své kouzlo snad pro každého. Málokdo se však zamyslí nad jejich původem a sotva koho napadne, že mají co dělat i s astronomií. A přece je to tak.
Na začátku našeho letopočtu ukřižován Ježíš Kristus a v noci ze soboty na neděli se odehrál zázrak zmrtvýchvstání. Proto se ta noc nazývá Velkou nocí. A od ní je odvozen i náš název velikonoce. O tom, co se tehdy odehrálo se zachovalo velmi málo historických pramenů a žádný z nich neudává přesné datum. Tradice klade neděli po ?Velké noci? na první jarní úplněk, kdy slaví svůj velký svátek Pesach (přechod Rudým mořem) i Židé. Někteří historici se však domnívají že k události došlo v podzimních měsících a že na jaro ji církev přeložila, aby svými svátky nahradila pohanské obřady spojené s jarní rovnodenností. To vše je však sporné.
Jisté je, že zpočátku slavili křesťané velikonoce společně se Židy, a to ještě ve druhém století po Kristu. Potom vypukly prudké spory, kdy se velikonoce mají slavit. Teprve koncil v Nicaei roku 325 ustanovil, že datum velikonoc má každým rokem vypočítat alexandrijský biskup a má je ohlásit všem ostatní. V Alexandrii se velikonoce slavili první neděli, která následovala po prvním jarním úplňku, a tento zvyk se stal později všeobecně platným pravidlem. Za počátek jara byl jednou provždy stanoven 21. březen (i když dnes víme, že v některých letech nastává jaro již 20. března). Podle tohoto pravidla mohou být velikonoce 22. března (připadne-li úplněk na sobotu 21. března). Dále byla stanovena výjimka: Pokud by připadla velikonoční neděle až na 26. dubna, přesunou se svátky o týden, tj. na 19. dubna. Tak tomu bylo např. v roce 1981.
Pro výpočet data velikonoční neděle pro kterýkoliv rok našeho gregoriánského kalendáře, tedy od roku 1583 do libovolné budoucnosti (pokud lidstvo nepřijme některý z nově navrhovaných kalendářů), uvádíme následující návod, který počítá se všemi výjimkami. Jeho výhodou je také to, že k výpočtu nám jako výchozí údaj stačí pouze příslušný letopočet.

k = měsíc(3=březen, 4=duben); m+1=den

Příklad výpočtu pro rok 1998: Rok si rozdělíme na dvě části 19=XX a 98=YY. Pak a=3, b=4, c=3, d=1, e=24, f=2, g=6, h=21, i=0, j=0, k=4, m=11. Budete-li při výpočtu používat kalkulačku, pak zbytek po dělení určíme tak, že část za desetinnou čárkou znovu vynásobíme dělitelem, např. 1998 : 19 = 105.15789474 pak zbytek se vypočítá 0.15789474 * 19 = 3.000000002 = 3 (zbytek je vždy celé číslo).

(hvězdárna a planetárium HK- upraveno)

Obsah