V dřívějších dobách byl Šedivec přifařen k Orlici.
Zemřelí šedivští občané byli pohřbíváni na orlický
hřbitov, kde byla pro Šedivec vyhrazena část hřbitova po
pravé straně brány. Pohřební průvod se většinou ubíral
polní cestou přes orlický kopec. Za zimních vánic se chodilo
tzv. Dolama. Kněz do Šedivce nechodíval. Na pohřební průvod
čekal u kříže před Orlickou školou.
Protože ve vsi nebyl kostel, nebývala v obci držena pout ve
stejnou dobu. Každý ji slavil, jak kdo chtěl. Někteří
občané slavili pout s poutí nekořskou, jiní s poutí
orlickou a někteří s Kopečkovou poutí v Kyšperku. Zato
posvícení se slavilo ve stejnou dobu. Bylo to pátou neděli po
svátku sv. Václava. V orlickém kostele byla sloužena
posvícenská mše a v pondělí requiem za zemřelé šedivské
občany. Májová pobožnost se odbývala u kříže u
Malečkových.
Není tedy divu, že mezi občany vznikla touha po vlastním
kostele. Finančním základem pro stavbu hřbitova a kostela byl
odkaz majetku šedivského rodáka Martina Motyčky z čp.40. Za
prodané nemovitosti obec obdržela asi 2 000 zlatých.
Nejdříve byla postavena márnice. První kámen ke stavbě
hřbitova byl položen 14. května a ještě téhož roku byl
dokončen. Ještě než byl hřbitov dostavěn zemřela matka
starosty Jana Dostálka z čp. 22. Syn si vymohl povolení od
biskupské konsistoře v Hradci Králové, aby pohřeb mohl být
konán ještě na nevysvěcený hřbitov. Hřbitov byl vysvěcen
dle římskokatolického ritu 14.října 1895.
Roku 1897 byl položen základní kámen ke stavbě kostela.
Peněžní dary byly vybírány nejen v Šedivci, ale i
v okolních obcích. Protože milodary nestačily, byl vzniklý
schodek rozvržen na občany, kteří podle možnosti
požadovaný obnos splácely.
Hlavní oltář vyrobil František Voleský, řezbář a sochař
z České Třebové. Obraz na hlavním oltáři ? Nanebevzetí
Panny Marie a obrazy na postranních oltářích ? Panna Marie
Lurdská a Ježíšovo obětování v chrámě maloval Jan
Umlauf, malíř v Kyšperku. Obraz na hlavním oltáři
zaplatila obec, obrazy na postranních oltářích zaplatila
paní Klaudina Faltusová z Bredůvky. Rámy obrazů, kazatelnu
dle vzoru mistrovické kazatelny, okna a lavice zhotovil Antonín
Matouš. Za kazatelnu požádal si 67 zlatých, za každou lavici
čtyři zlaté a okna účtoval po čtrnácti zlatých. Okna
křížové cesty darovala paní Terezie Pospíšilová čp.17.
Varhany z Kunčického kostela darovala tehdejší hraběnka
paní Anna Štebenberková, majitelka panství v Kyšperku. Ke
stavbě a ladění varhan byl pozván varhanář z Prahy. Kalich
pro kostel daroval děkan P. Václav Tejkl z Kyšperka,
monstrance je darem paní Anny Štebenberkové. Mešní roucha
z části byla darována, z části koupena obcí od firmy
Neškudla v Jablonném nad Orlicí. Lampa pro věčné světlo
je darem Jana Slavíka ze Šedivce čp.33. Zvonek, kterým se
zvoní před začátkem mše je ze žambereckého kostela.
Kříž před vchodem na hřbitov pochází od manželů
Františka a Matyldy Blažkových z čp.4. Železnou bránu ke
hřbitovu vypracoval a daroval Jan Kopecký, kovář v Nekoři.
Kostel byl hned od počátku opatřen hromosvodem. V malé báni
na věži jsou uloženy peníze tehdejší doby a některé
listiny.
Stavba kostela byla dokončena roku 1898. O posvícení byl
kostel vysvěcen vikářem P.Václavem Tejklem z Kyšperka za
asistence kněze P.Radouše a P.Václava Šklíby. Kmotrou při
svěcení byla paní Anna Štebenberková. Patronát nad kostelem
má obec Šedivec.
V. Náhlík